miminko pro Barušku

Na plavání se v herničce Baruška zamilovala do panenky, miminka, a tak konečně nadešel čas, kdy se opravdu vrhnout na výrobu waldorfské panenky. Při mém tempu práce na čtyři dny, ale myslím, že stála za to, z panenky mám obrovskou radost, už se těším, až budu vyrábět další i pro Kačku. :o)

tašky kam se podíváš

Březen a začátek dubna byl ve znamení šití tašek pro rodinu - začalo to zeleno-kytkovanou pro neteř, následovala pro švagrovou (obě měly narozeniny) a tchána. Neteřina taška je už nahrána níže, doplním tedy ještě ty dvě chybějící.

pro švagrovou - tady je v ne úplně dokončeném stavu, na ozdobu ještě taška dostala brož z červené látky (použité ve středové části)

pro tchána - použila jsem snad všechny výztuhy, které na tašku použít jdou - vlizelín, ronopast, decovil a penefol. Hukot. :o)

modrá na přání

Kamarádka mě poprosila o ušítí tašky pro její nevlastní desetiletou sestru z USA, prý miluje modrou barvu a slony.. Mno, snad jsem se trefila a taška se bude líbit. :o)

Velikonoce

každoročně trávíme u Pavlových rodičů a každoročně jsou ve znamení obrovské žranice. :O)
S plnými bříšky jsme se krásně měli, něco málo s Kačkou vyrobili a foťákem vyfotili.

barvení vajíček inspirováno Janou z Kohoutího vršku. Jen nevím, jestli to bavilo víc mě nebo Kačku. :o)

víly

Už hodně dlouho se mi líbí víly z vlny, ale nikdy jsem si na žádnou netroufla, myslela jsem si, že je to složité a hle, není.
Takže tu jsou moje/naše první dvě - Jarní, tu jsme vyráběly s Kačkou společně, ona vybírala barvy, účes, detaily, dokonce i sama plstila jehlou :o) a Fialka, kterou jsem vyráběla sama včera v noci, čekala na Kačí jako ranní překvapení.

kterak se ze skřítka pohádkového

stal skřítek usínáček. :o)
Asi před měsícem jsme ve školce (tak my s Kačkou říkáme mateřskému centru ve waldorfské školce, kam každý týden chodíme) vyráběly skřítka vyprávějícího pohádku. Mno, u nás má teda funkci novou, usínací. :o) Baruška ho zabavila a chodí s ním spinkat do hacky. :o)

narozeninová

taška pro neteř k osmým narozeninám.
Poprvé jsem pracovala s šikmým proužkem, jsou jím začištěné švy uvnitř tašky, a teda musím říct, že je to šílený opruz, navíc mi to při přišívání místy utíkalo, takže taška je někde "lehce" křivá. Budu doufat, že to Verča nebude moc zkoumat a nevšimne si. :O)

A dost mě děsí představa, že tohle celé budu muset absolvovat ještě jednou s taškou pro tchána. :-/ Ale jsem poučena - šikmý proužek přišívat už jedině ručně.